|
Etapy Tour >
Etapy v roce 2010
> 2. 8. - 13. 8. - Dovolená 2010 |
|
|
|
2.
8. 2010 - 7 km |
|
"Seznámení s nejbližším okolím campu" (cyklo) |
|
Cyklocamp
> Landštejn
(přehrada)
> Staré Město pod Landštejnem >
Cyklocamp |
|
|
Tak konečně nastal ten vytoužený čas
naší dovolené. Tentokrát máme v plánu projezdit Českou Kanadu a
Třeboňsko. Možná se dostane i na Novohradské hory...
Jako základnu jsme si stylově vybrali Cyklocamp u Starého Města pod
Lanštejnem, u rakouských hranic mezi Novou Bystřicí a Slavonicemi.
Jelikož jsme tentokrát tři - já, Lenka a syn Filip, máme zde dva
stany. Po ubytování a prvním osvěžení ve zdejším BikeBARu jsme
vyrazili na kratičkou seznamovací jízdu se zdejší nejbližším okolí.
Naše cyklovyjížďky můžeme mimo jiné spojit i s průzkumem čs.
opevnění, jelikož linie lehkého opevnění se táhne hned nad campem.
Takže Cyklocamp a opevnění a dá se říct, že jsme zabili dvě mouchy
jednou ranou :o).
Zhruba od osmé hodiny večerní až do půlnoci, kdy dávám dohromady
tyto řádky, začalo vydatně pršet. Ale zdá se, že déšť už přestává,
tak doufám, že toto "přivítání" bylo poslední z nepříjemných situací
naší dovolené... |
|
Pavel |
|
Mapa: |
Mapa a profil trasy |
|
Inet: |
Cyklocamp pod Landštejnem |
|
|
|
 |
|
|
|
3.
8. 2010 |
|
"Jindřichův Hradec - zámek" |
Vzhledem k tomu, že dnes pršelo už od
rána,
změnili jsme plány a vyrazili do Jindřichova Hradce na
zdejší zámek. Na zámku jsme ještě navštívili Muzeum čs. armády 1938,
kde je postaven model řopíku, včetně jeho vybavení, v měřítku 1:1.
Kromě zámku jsme ve městě ještě navštívili věž kostela, ze
které je skvělý výhled jak na město, tak i po okolí. |
|
Pavel |
|
Inet: |
Jindřichův Hradec |
|
|
Hrad a zámek Jindřichův Hradec |
|
|
|
 |
|
|
|
4.
8. 2010 - 67 km |
|
"Po bývalých signálkách podél rakouských hranic" (cyklo) |
|
Cyklocamp
> Staré Město pod Landštejnem > Trojmezí > zaniklá obec Košťálkov >
rybník Kačer > Kotlacke
(rozhledna - A)
> Nová Bystřice > kámen republiky > Nová Bystřice > Klášter >
Staré Město pod Landštejnem > Cyklocamp |
|
|
Dnes se nám počasí konečně
umoudřilo a tak jsme mohli vyrazit po České Kanadě na
kolech. Plánováno bylo zhruba 55 km, ale nějak se nám to
prodloužilo a výsledek je výše zmiňovaných 67 km.
První dnešní zastávkou bylo Trojmezí, setkání hranic
Čech, Moravy a Rakouska. Odtud jsme už využili bývalých
signálek pohraniční stráže a pokračovali zdejší
soukromou přírodní rezervací Česká Kanada přes hráz
rybníka Kačer. Od rybníka jsme téměř kopírovali státní
hranici, kterou jsme později překročili, abychom se
zajeli podívat k dřevěné rozhledně Kotlacke na rakouském
území. Poté jsme se zase vrátili k nám do republiky a
jeli do Nové Bystřice, kde jsme si dali něco k snědku.
Po zdolání řízků přes půl talíře jsme se ještě zajeli
podívat ke "kamenu republiky" a k nejsevernějšímu místu
Rakouska. Odtud už jsme cestu otočili směrem zpět a přes
Novou Bystřici a obce Albeř, Terezín a Klášter (linie
lehkého opevnění - "řopíky") dojeli k místu, kde byly za
2. světové války umístěny radary. Dnes jsou zde k vidění
jejich dva betonové podstavce, které jsme samozřejmě
museli také zdokumentovat.
Pak už následoval sjezd do Starého Města pod Lanštejnem
a dojezd do Cyklocampu. |
|
Pavel |
|
Mapa: |
Mapa a profil trasy |
|
Inet: |
Staré Město pod Landštejnem |
|
|
Nová Bystřice |
|
|
|
 |
|
|
|
5.
8. 2010 - 48 km |
|
"K hradu Landštejn a k nejvyššímu bodu České Kanady" (cyklo) |
|
Cyklocamp
> Landštejn
(hrad)
> Kaproun > Kaproun
(železniční zastávka)
> Vysoký kámen > Terezín > Český Rudolec > Peníkov > Stálkov > Cyklocamp |
|
|
Cílem dnešní etapy byla
návštěva hradu Landštejn a nejvyšší bod České Kanady -
Vysoký kámen (738 m). Ale jelikož tato dvě místa jsou od
našeho kempu nedaleko, prodloužili jsme si dnešní
vyjížďku o návštěvu dalších zajímavých míst zdejšího
kraje.
Cestou na hrad Landštejn jsme zdokumentovali pozůstatky
další chaty v tomto regionu, určené pro osádky objektů
čs. opevnění. Na hrad Landštejn už to bylo od bývalé
chaty kousek. Hrad nás zaujal svojí rozsáhlostí a
mohutností své nejvyšší věže. Během prohlídky jsme měli
možnost vidět také historickou scénu, při které došlo i
na drobné souboje. Po prohlídce hradu jsme vyrazili k
již zmiňovanému nejvyššímu bodu České Kanady.
Dalším zajímavým místem na dnešní trase byla obec
Kaproun, kde jsme se i občerstvili, ale především zdejší
vlaková zastávka (v jízdním řádu uváděna jako Kaproun-hlavní
nádraží :-)) úzkokolejné dráhy. U této malebné zastávky
má také pomník český velikán Jára Cimrman, který i na
zdejší zastávce zanechal své stopy.
Od zastávky jsme pokračovali přes obec Kunžak, za kterou
jsme míjeli zdejší hvězdárnu. Následovali obce Terezín,
Radíkov a přijeli jsme do obce Český Rudolec, kde jsme
se chtěli podívat na pozůstatky zdejšího zámečku,
uváděného také jako Malá Hluboká. Proč se tak nazývá
zjistíte z fotografie níže. Jelikož jsme měli štěstí a
mohli jsme se podívat i dovnitř zříceniny zámku, mohli jsme
vidět co se dá za nějakých 60 let z toho dříve
nádherného zámku udělat :-(
Z Českého Rudolce jsem jeli přes obec Peníkov, kde je
možné vidět pilu na vodní pohon, a pak už jsme se rychle
blížili do našeho kempu. |
|
Pavel |
|
Mapa: |
Mapa a profil trasy |
|
Inet: |
Hrad Landštejn |
|
|
Český Rudolec |
|
|
|
 |
|
|
|
|
|
6.
8. 2010 |
|
"Zámek Červená Lhota a muzea v Deštné" |
|
|
|
Abychom dali odpočinout našim kolům,
tedy spíš našim sedacím částem, vyjeli jsme dnes do okolí autem.
Navštívili jsme zámek Červená Lhota a v Deštné muzeum provaznictví a
další zdejší muzeum, letectví. |
|
Pavel |
|
Inet: |
Zámek Červená Lhota |
|
|
Provaznické muzeum Deštná |
|
|
Letecké muzeum Deštná |
|
|
|
 |
|
|
|
7.
8. 2010 |
|
"Slavonice - městské podzemí a pevnostní areál" |
|
|
Dnešní řádky musím začít slovy klasika:
"Chčije a chčije". Od včerejšího večera nám tady prší.
Dnes jsme byli ve Slavonicích, kde jsme navštívili městské podzemí a
odpoledne se přesunuli do Pevnostního areálu Slavonice, kde se
odehrála "bitva".
Městské podzemí předčilo naše očekávání. Byly zde i tak malé
chodbičky, že jsme se museli většinu prohlídky krčit, abychom
prolezli. Převážná většina chodeb měla výšku zhruba 130 cm a šířku
sotva na protažení těla. Někteří návštěvníci měli co dělat, aby se
protáhli, někde bylo i 20 cm vody.
Po prohlídce podzemí a středu města jsme se přesunuli do pevnostního
areálu, kde se mezi zdejšími řopíky odehrála ukázka střetnutí čs.
družstva „Stráže obrany státu“ (SOS) s komandy
sudetoněmeckého Freikorpsu a následném obsazení pohraničí
Wehrmachtem po přijetí Mnichovské dohody. Ve druhé části jsme
shlédli fiktivní (bohužel nikdy neuskutečněný) střet Wehrmachtu s
československou armádou na linii lehkého opevnění po odmítnutí
Mnichovské dohody. Při této akci jsme se setkali i s několika
kamarády bunkrology. |
|
Pavel |
|
Inet: |
Město Slavonice |
|
|
Slavonické podzemí |
|
|
Pevnostní areál Slavonice |
|
|
|
 |
|
|
|
8. 8.
2010 - 59 km |
|
"Rakouským pohraničím" (cyklo) |
|
Cyklocamp
> zaniklá obec Košťálkov
> Klein-Taxen
(A)
> Dobersberg
(A)
> Waldkirchen
(A)
> Neu-Riegers
(A)
> Písečné > Janov > Slavonice > Maříž > Cyklocamp |
|
|
Dnešní vyjížďka nás zavedla
do Rakouska, zhruba půlka cesty byla v zahraničí.
Hranici jsme překročili u zaniklé obce Košťálkov a jeli
jihovýchodním směrem do městečka Dobersberg. Za
městečkem jsme sjeli do údolí řeky Thaya, což je později
naše Dyje. Po příjezdu do údolí nás řeka překvapila svým
rozlitím (několikadenní déšť se projevil), protože sem
jsme jeli proto, abychom viděli její meandry. A místo
toho řeka vylitá po zdejších loukách. Ještě větší
překvápko na nás čekalo o chvilku později za jednou
zatáčkou. Najednou se před námi objevil potok, který
tekl přes zdejší mostek. Vypadalo to, že voda nebude až
tak moc hluboká, ale při prvním průzkumu se ukázalo, že
výška vody tekoucí přes mostek byla zhruba 40-50 cm
(viz. foto). Po zdolání této
nemilé překážky, každý nějakým způsobem, jsme pokračovali dál Rakouskem, které
jsme opustili u české obce Písečné. Pak následoval
průjezd Slavonicemi, kde jsme i poobědvali a poté
pokračovali do obce Maříž, která je známá svojí
pestrobarevnou keramikou.
Z Maříže už to bylo přes Trojmezí do Starého Města pod
Landštejnem a našeho kempu kousek. |
|
Pavel |
|
Mapa: |
Mapa a profil trasy |
|
Inet: |
Mařížská keramika |
|
|
|
 |
|
|
|
9.
8. 2010 - 75 km |
|
"Kolem Třeboňských rybníků" (cyklo) |
|
Stráž nad Nežárkou
> Majdalena
> Rozvodí
> Třeboň
> Rožmberk
> Lužnice > Klec > Jemčina > Stráž nad Nežárkou |
|
|
Při této etapě jsme se jeli
podívat jak vypadá cyklistický ráj, jak říkají
Třeboňsku. Pro nás byli zdejší roviny nezvyk, jelikož
převýšení 59 m během etapy je pro nás něčím, s čím jsme
se ještě nesetkali.
Autem jsme dojeli do Stráže nad Nežárkou a pak už kolem
zdejších rybníků putovali v sedlech našich kol po
Třeboňsku. Trasu nám opět trochu zkomplikovala voda,
jelikož místo kde jsme chtěli přejet Lužnici bylo
zatopené a tak jsme do Třeboně museli menší oklikou přes
Majdalenku. Za Majdalenkou jsme ještě odbočili k místu
zvané Rozvodí, které dostalo jméno proto, že zde při
budování rybníka Rožmberk Jakub Krčín vytvořil tzv.
Novou řeku, která má za úkol při zvýšené hladině odvádět
vodu do Nežárky a tím tak Rožmberku ulehčit.
Na oběd jsme se pak stavili na začátku Třeboně a udělali
jsme celkem dobře, jelikož ty davy lidí na třeboňském
náměstí nebyly nic pro nás. Ale ještě před tím než jsme
dojeli do centra města, zajeli jsme se podívat k
Schwarzenberské hrobce a kolem rybníka Svět k pomníku
zakladatele třeboňské kaskády rybníků - Jakuba Krčína z
Jelčan.
Za Třeboní jsme potom pokračovali k největšímu českému
rybníku Rožmberku a přes jeho hráz jsme se jeli podívat
i k jeho bezpečnostnímu přelivu a na zdejší vodočet, na
kterém je vidět kam až sahala hladina vody při povodních
v r. 2002.
Za Rožmberkem následovala obec Lužnice a dál jsme se
proplétali mezi rybníky k osadě Jemčina. Odtud jsme
podél Nežárky dojeli zpět do Stráže nad Nežárkou. |
|
Pavel |
|
Mapa: |
Mapa a profil trasy |
|
Inet: |
Třeboňsko |
|
|
Rybník Rožmberk |
|
|
|
 |
|
|
|
10. 8.
2010 - 43 km |
|
"Kolem Landštejna" (cyklo) |
|
Cyklocamp
> Landštejn
> Klášter
(po modré)
> Osika > Hůrky > Klenová > Rožnov > Vitíněves > Cyklocamp |
|
|
Na dnešní den byla
naplánována regenerace, jelikož Lenka má otok tváře a
levého oka, na které po včelím bodnutí nevidí. Dopoledne
jsme proseděli v kempu před stany, ale já jsem odpoledne
neodolal a vyrazil na krátkou projížďku po okolí
Landštejna.
Z kempu jsem vyrazil terénem k hradu Landštejn a dál
pokračoval po modré turist. značce kolem řopíků až do
obce Klášter. Tady jsem se zajel podívat ke zdejšímu
kostelu, kolem kterého už jsme mnohokrát projížděli
autem. Dál jsem pokračoval k rybníku Osika a projel
zdejším stejnojmenným kempem. Odtud jsem se zajel
podívat k nejvyššímu bodu zdejší úzkokolejky. Tomuto
místu se říká Radost a to proto,
že topič parní lokomotivy po přejetí tohoto místa
nemusel již tolik přikládat a proto měl radost. To
platilo především při jízdě směrem do Nové Bystřice,
protože celá trať z Jindřichova Hradce je až sem, do
traťového kilometru 25,4, stále prakticky do kopce. Pak
jsem pokračoval lesem do obce Klenová, ovšem cestu mě
zatarasila zdejší obora a tak jsem jezdil a běhal lesem
kolem jejího plotu, až jsem se konečně dostal do
zmiňované obce. Z obce Klenová jsem dál pokračoval po
příjemné cestě lesem až do zaniklé obce Rožnov. Dnes tu
stojí jen pár domů a také příjemné letní posezení
(návštěvu doporučuji). Pak následovala cesta po
turistických značkách do osady Vitíněves, kde jsem
narazil na pěkně zrekonstruovanou kapličku, která ovšem
slouží jako obydlí - "chalupa". Odtud už jsem převážně
sjížděl až k přehradě Landštejn a dál do Cyklocampu.
|
|
Pavel |
|
Mapa: |
Mapa a profil trasy |
|
Inet: |
Autokempink Osika |
|
|
|
 |
|
|
|
11. 8.
2010 - 66 km |
|
"K Horní Lužnici" (cyklo) |
|
Kámen republiky
> Staňkovský rybník > Medenice > Rapšach > Dvory nad Lužnicí >
Suchdol nad Lužnicí > Chlum u Třeboně > Kámen republiky |
|
|
Tento den jsme se vrátili
ke Kamenu republiky, kam jsme dojeli autem a potom na
kolech pokračovali k Horní Lužnici. Cestou jsme jeli
kolem kempů u Staňkovského rybníka (kde panoval celkem
čilý ruch, nic pro nás) a dál pokračovali do Medenic,
osady kde dříve působila Pohraniční stráž. Dnes je
jejich bývalá základna přebudována na
penzion a restauraci, která je v klidném prostředí
uprostřed zdejších lesů. Tady jsme se stavili na oběd a
pak jsme jeli směr obec Rapšach a Dvory nad Lužnicí.
Před Dvory jsme překonali řeku Horní Lužnici, ale
vzhledem k tomu, že řeka byla ještě celkem rozvodněná, z
pohledů na její zdejší meandry nebylo nic.
Po levém břehu Lužnice jsme dojeli do města Suchdol nad
Lužnicí, za kterým jsme z hlavní silnice odbočili na
Chlum u Třeboně a těsně jsme zase minuli Staňkovský
rybník. Kousek za rybníkem jsme se už napojili na
stejnou cestu, kterou jsme jeli ráno, a pokračovali až k
našemu autu a vyrazili zpět do kempu. |
|
Pavel |
|
Mapa: |
Mapa a profil trasy |
|
Inet: |
Přírodní rezervace Horní Lužnice |
|
|
Suchdol nad Lužnicí |
|
|
|
 |
|
|
|
12. 8.
2010 - 51 km |
|
"Do Jindřichova Hradce za parním vlakem" (cyklo) |
|
Cyklocamp
> Kaproun > Člunek > Hospříž > Vítkův Hrádek > Jindříš >
Jindřichův Hradec > Jindřichův Hradec - Albeř
(parním vlakem)
> Albeř > Landštejn > Cyklocamp |
|
|
|
Dnes jsme sice ujeli celkem
83 km, ale z toho bylo 32 km parním vlakem, za kterým
jsme se vypravili do Jindřichova Hradce. Tudíž jízdu
vlakem předcházelo 51 km na kole. Z Cyklocampu jsme
vyrazili přes hrad Landštejn k obci Kaproun. U Kapronu
jsme na stejném místě jako minule zastihli průjezd
parního vlaku, tentokrát jela lokomotiva komínem napřed,
takže jsme si s Filipem trochu zašotoušovali. Pak jsme
pokračovali do obce Člunek, odkud jsme jeli po hlavní
silnici a po několika kilometrech jsme u historického
kamenného rozcestníku odbočili na Malý Ratmírov. Tady
jsme se chtěli dle mapy stavit v Rybářské baště, ale po
příjezdu na místo jsme pouze viděli ceduli "restaurace
zrušena". Takže jsme to otočili zpět a cestou k
Jindřichovu Hradci jsme se ještě zajeli podívat k
zřícenině hradu (no spíš jenom několika pozůstatkům)
Vítkův Hrádek. Po zdolání nejnáročnějšího úseku dne,
rozbahněného Jindřišského údolí, kde jsme si teda kola
zaneřádili dostatečně, jsme dojeli do obce Jindříš. Tady
jsme narazili na sympatickou malou rodinnou restauraci a
zastavili se na oběd. Pak už nás čekal jenom kousek
cesty do Jindřichova Hradce na zdejší nádraží. Dojeli
jsme celkem v předstihu odjezdu parního vlaku a po
zakoupení jízdenek (samozřejmě v historické podobě
klasických jízdenek) jsme naložili kola do nákladního
vagónu a k usednutí jsme si vybrali vagón bez oken.
Vlak, mimochodem zcela plný cestujících, se rozjel v
15.05 a my se mohli kochat zdejší krajinou... Po téměř
dvou hodinách jsme vystoupili na zastávce Albeř a pak
ještě asi 12 km jeli zpět do Cyklocampu. |
|
Pavel |
|
Mapa: |
Mapa a profil trasy |
|
Inet: |
Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) |
|
|
|
 |
|
|
|
13.
8. 2010 |
|
"Procházka před odjezdem domů" |
|
|
Po sbalení stanů a tašek jsme ještě na
chvíli vyrazili po okolí Cyklocampu. Šli jsme se podívat pod hráz
Landštejna na biathlonovou střelnici a odlovit několik keší v okolí.
A taky se podívat po nějakých těch zdejších houbách. Zhruba za
hodinku jsme byli zpět v campu i se slušným úlovkem hub (větší
papírová krabice).
Ještě jsme si tady vychutnali poslední oběd a pak už následovala pouze
cesta domů.
Jako vždy dovolená utekla velmi rychle... |
|
Pavel |
|
 |
